Mám ráda Vietnamce

úterý, října 04, 2016

Vlastně me k tomuto tématu inspirovala dnešní příhoda z malého města ve Skotsku jménem Inverness. Byla jsem si tam koupit ňáký kraviny co tady na vesnici nemaj a vzhledem k tomu, že jsem měla volno, tak jsem si to tam prošla. Došla jsem na nějaký hrad, pod kterým teče řeka, okolo jsou zachované hradby, krásné domy a kostely… krása, krása! Před tím hradem stala socha předpokládám, že šlechtice co to tam vlastnil a já jsem zkrátka v tom všem viděla námět na fotku. Sice jsem u sebe měla jen iPhone, ale světlo přálo, tak co? Asi metr od té sochy stali dva Vietnamci tak akorát, aby nešli ani odříznout a fotili si ji, ale ne stylem vyfotit a jít. Kdepak. Oni tam stáli na jednom fleku a furt dokola si tu nablblou sochu fotili! Po deseti minutách se s ní fotili dalších pět minut, nejdřív jeden pak druhá. Já čtu ráda blog Asijatka.cz, kde si z toho Trangová dělá srandu a nejen z Prahy vím, jak oni potřebuji všechno nafotit a nakamerovat, ale tak jsem vám tam nervovala, že jsem to nakonec nevydržela a šla jinam. Díky těm magorům jsem hned za rohem našla ještě krásnější panorama, který můžete vidět na fotce níže. A ještě jsem se tam zasmála nad situací, kdy ňákej chlápek cosi zaujatě vykládá nějakýmu spícímu chlápkovi.




A proč mám tedy ty Vietnamce ráda? Samozřejmě, že to není jen díky tomu, že jsem dnes pořídila super fotku, ale je to hlavně kvůli večerce naproti mému baráku v Brně. Vlastní to tam manželský pár a hodně mi lechtá ego to, že si mne oba pamatují. Když jsem v Česku, tak si tam občas zajdu koupit mraženou pizzu, protože kdo by chodil pro čerstvou do pizzerie dvacet metrů od baráku že? Ten pán co tam prodává se mě nikdy nezapomene zeptat jak se mám nebo jak je v Anglii. Ano, on si pamatuje, že žiju v Anglii, protože když jsem se vracela na Vánoce domů, tak se mně tou svojí vietnamskou češtinou zeptal "Vy jsi tu dlouho nebyla?" a já mu samozřejmě vysvětlila proč. Jeho žena mi občas k cigaretám dá zapalovač, jen tak, a to se vždycky hodí mít zrovna tak prťavou věc na víc. Taky si s ní zanadávám na příšerný vedro nebo příšernou zimu, jak kdybychom měly něco změnit, zasmějem se spolu a frčíme dál. Mango! Já miluju mango a oni tam prodávají mangový juice což je pro mne nejlepší juice na světě a Relax ať se jde zahrabat i s youtuberskou edicí. Jednou jsem si ho šla koupit ke snídani a paní na mě "nechceš radši studenej?" a já než stačila zareagovat, tak už mi ho nesla. Myslím, že jsem tady někde na blogu psala, že mám ráda asijskou kuchyni a jednou jsem si doma dělala Pad Thai (já teď fakt nevím, jak se to píše správně) no a hádejte, kde jsem sehnala hlavní ingredience? No jisteže u mích milovaných Vietnamců. Sice nevím, kdo to tam ještě může kupovat, ale hlavní je, že jsem to všechno tenkrát našla. Vždycky, ale vždycky jim nechávám nějaký drobný oni jsou tak milí, že mi je aji blbý jim je nenechat. Jednou mi chybělo asi 14,-Kč a pán na mě, že to je dobrý. Já jsem pak prohrabala ještě kapsy a našla dvacku, ale i tak mám další plusko do mého výčtu. 

Nakonec bych ještě chtěla dodat, že mi strašně vadí jak jim buranští Češi tykaj. Chtěla jsem napsat jen Češi, ale bylo mi blbý je všechny házet do jednoho pytle. Dokonce bych si v mé oblíbené večerce, vlastně v jediné, do které chodím přála potkat takového kreténa a nadat mu a od plic! Úplně se slyším: "copak je komunismus, že jim tykáte?!?!?" a on by mě pak setřel: "ale my si tykáme...", takže by vlastně k žádnýmu ponižování nedošlo. :))) Whee! 

No a co vy? Já se vsadím, že každý máme svého Vietnamce ve večerce od naproti.


You Might Also Like

0 komentářů

Děkuji za každý komentář. Snažím se je vracet na Vašich blozích.

Pravidelní čtenáři

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe