Ta moje skotská epizoda

pátek, srpna 18, 2017

V pondělí na mně vyskočila facebooková vzpomínka, jak jsem se před rokem odstěhovala z Tonbridge do skotského Aviemore. Víte já jsem byla v Tonbridge strašně nešťastná, práce byla náročná psychicky i fyzicky, neměla jsem tam žádné přátelé a nerada přiznávám, že jsem si tam zažila šikanu. Bylo tam pár Čechů, ale ti mně od sebe úplně odřízli a to mě mrzelo asi nejvíc. Stále dokola jsem se snažila najít jinou práci, ale v Anglii je nejtěžší najít si slušné ubytování a já jsem měla tenkrát měla ubytování od zaměstnavatele, takže jsem logicky musela pro změnu prostředí hledat obojí. Díky článku u Domči jsem si uvědomila, že jsem svoji touhu po změně posílala, jak se říká do vesmíru. Minulý rok v červenci jsem si na měsíc  zajela do Česka udělat řidičák. Po té jsem se vrátila na své staré, neoblíbené místo s tím, že se za měsíc budu stěhovat do Manchesteru. Ubytování - nejsložitější věc na hledání měl zajistit kamarád, se kterým si hodně rozumím, takže jsem si pak musela jen zaplatit deposit, první nájem a najít práci. Brnkačka. Jenomže hned druhý den v práci mě poslali domů s tím, že nemám platný rejstřík trestů. Nebudu vám vysvětlovat čí to byla chyba, ale rovnou vám řeknu, že jsem takovou infomaci nemohla vědět, když jsem jí půl roku zpět s tou samou babou řešila a považovala jsem to za vyřízené. Takže mi řekli, že se mám vrátit do práce až to budu mít vyřízené. Já jsem, ale nečekala až se budu moct laskavě vrátit do práce, kterou upřímně nenávidím. Na Facebook skupině "Job in UK" jsem si našla práci ve Skotsku jako pokojská. Strašně jsem se toho bála, že to bude to stejné jako v Tonbridge nebo horší, ale ta životní situace, ve které jsem byla mne donutila udělat tento razantní krok. Víc jsem vám o tom psala tady.

Ráda bych ale zmínila, že k mé cestě do Skotska mi pomohla holka, od které bych to v životě nečekala. Byla stejná národnost jako ti lidé co mě mezi sebe moc nebrali - Rumuni. Taky neuměla moc dobře anglicky, takže jsme spolu moc často nemluvily. Víte já jak jsem čekala to odstěhování se do Manchesteru, tak jsem si i koupila za včas letenku, taky jsem chtěla na pár dní do Brna, to je další letenka a vůbec jsem začala všechno chystat na můj odchod. Když mě pak tak na půl vyhodily byla jsem bez peněz a neměla jsem se jak hnout. Na českém účtu jsem měla haldu peněž jenže jsem ztratila kartu (na to já jsem machr) a převést peníze jsem si nemohla, protože simku a.k.a. telefoní číslo, na který dochází potvrzovací kód jsem měla v česku. Takže když jsem si našla práci ve Skotsku potřebovala jsem peníze na cestu tam. Požádala jsem dvě holky, kterým jsem tam dá se říct věřila a obě moji žádost odignorovaly. Dorina asi díky nim věděla, že potřebuju peníze a jednou večer zaklepala na dveře mého pokoje a dala mi přesně ten obnos, který mi chyběl na cestu s tím, že ví jaké je to být bez peněz. Když jsem se dostala do Skotska, tak jsem hned z první výplaty koupila její oblíbený parfém, čokolády a do dárkové karty jsem dala peníze, které mi půjčila a balíček zaslala do práce, protože dementní pošťáci v Anglii nechají balíček klidně před dveřma baráku, ať si to kdo chce veme. Dori mi pak psala, že jsem to přehnala, ale asi do teď nepochopila jak moc pro mne udělala.

Když jsem konečně přijela do Skotska, tak na mně čekalo celkem milé uvítání od managerky a kolegů. Kromě toho mně rovnou vzali na oběd a pak jsem šla do pokoje, kde už byla ustlaná postel, na kterou jsem myslela celou zdlouhavou cestu autobusem. Všichni zaměstnanci a později kamarádi mne upozorňovali na 3 Češky co už tam jsou, ale já jsem to vždy přecházela s tím, že znám pár Čechů v Anglii a fakt je nevyhledávám. Však já vám jednou napíšu jací jsou Češi v Anglii, ale zatím se stále bavíme o Skotsku. Jedna z těch Češek (neřeknu jí jinak než Adélka) se mnou začala trávit čas. Nejdřív to byly pokecy po večeři, pak jsme začaly chodit do fitka a byly jsme i na pár výletech. Adélka mi ze začátku velmi pomohla a byla tam vždy pro mne a já samozřejmě pro ní. Obě máme rády české filmy a obě je umíme nazpamět, zkrátka ona je jeden z důvodů proč mám tak ráda Skotsko.

Po sléze jsem si, ale našla kamarády i mezi ostatními. Chodili jsme spolu do kina, pít nebo jen tak ztrávili celý večer na zahradě před ubytováním, kde jsme si povídali, pili a to i když nám počasí nepřálo. Prostě jsme tam byli spolu a drželi jsme spolu. Byla tam i jedna holka Anita, o které mi všichni říkali, že je problematická, ale víte co? Já si nemyslím, že byla problematická. Dali mně k ní na pokoj a opravdu nechápu co na ní všichni měli. Dávala mi jídlo, víno (protože mě když dáš víno a jídlo, tak jsem tvoje brouku) a svou svahilskou angličtinou se mi různě snažila pomoct. Já jsem se od ní nakonec odstěhovala k jiné kamarádce, protože Anitino chrápaní mně v noci budilo, ale když jsem odjížděla, tak jsem jí a jejímu příteli svůj prázdný pokoj půjčila. Asi to z nás udělalo ještě větší kamarádky, protože den před mím odjezdem mi věnovala bonboniéru a Prosecco a když jsem nedávno sdílela svou vzpomínku na Aviemore, tak mi rovnou psala "co děláš zítra? půjdeme do mamba!". Ta kamrádka, ke které jsem se odstěhovala byla Dominika a ta byla taky úžasný člověk! Akorát jsme spolu moc dlouho nebyly, protože se v září vracela do školy. V náš poslední večer jsme popíjely whiskey a koukaly na P.S. I love you, není to film, který jsem nějak potřebovala vidět, ale díky Domči se klidně podívám na jeho reprízu. Vlastně se na to dívám jen díky ní. Také mi na mém nočním stolku nechala nějaké sladkosti a gin s tonicem, který jsem ze smutku po ní okamžitě vypila. :))

Dále nechci opomenout mojí kamarádku ze Španělska Maicu, která byla součástí našich party, navštívila se mnou Lochness jezero a k večeřím se mnou pila víno. Pak ta klukovská parta namíchaná snad ze všech jihoevropských národností. Představte si kluka, který vám s úsměvem vždy pomůže nebo vám zaplatí pití aniž by vás balil. Teď si představte, že takový tam byli všichni. Jako samozřejmě, že se to tam více méně párovalo, ale když pro vás někdo něco udělal, v podstatě za to nic nechtěl. 

Já vám to sem nepíšu s tím, že bych se chtěla chlubit, ale říkám si, že bych vám tímto příběhem mohla nejen potvrdit 25 lekci, ale třeba někdo z vás zrovna taky nějak strádá a já tímto chci říct "nebudeš strádat pořád". Ani nevím jestli vám chci tento článek vydat je to pro mne hodně osobní, hlavně ta první část. Neberte to prosím, že se lituju, na konec se to stejně vyvrbilo tak, že to všechno nebylo tak na hovno. Blog beru trošku jako svůj deníček a moje skotská část života by v něm měla být!

Fotky co vám jsem přidám pochází jen z mobilu, protože jsem ztratila sd kartu co jsem používala tam a taky vám ukážu fotky co fotila Adélka, když jsme spolu byly v Edinburghu. Lepší čti upravený fotky můžete najít na mém instagramu začněte tady. Kdyby vás zajímalo něco víc, tak se ptejte. No jen se ptejte! 
















Fotky od Adélky










Přeji pěkný víkend!

You Might Also Like

7 komentářů

  1. Moc ti to na fotkách sluší! :) To co pro tebe ostatní udělali, je strašně hezké a ti, co na tebe byli hnusní ti aspoň dali životní lekci, že se jim máš raději vyhnout obloukem :) Moc hezký a upřímný článek.

    https://thewaybya.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. That’s cool post!
    Can you follow me? I follow you :)

    Have a nice day!
    murasakiiroanu.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  3. To muselo být skvělé období života ♥ Taky bych si někam na delší dobu chtěla vyjet, pracovat a prostě zažít život v jiné zemi :)

    OdpovědětVymazat
  4. Lidi jsou někdy na sebe hodně nepříjemný bohužel, je fakt pěkné, že nakonec ti ta holka pomohla. :)
    Z tvého článku je vidět, že i když je něco špatné, může se to obrátit v něco skvělého. A je fajn, že ti to vyšlo tak dobře a lidi tam byli příjemní. :) To se hned i člověku chodí do té práce jinak. :)

    OdpovědětVymazat
  5. To, co pro tebe udělala první slečna, Dorina tuším, byla ukázka lidskosti a důkaz, že hodní lidé existují. Úžasná osůbka :)
    Jsem ráda, že jsi odešla z místa, které tě trápilo a že nové místo je to pravé. Líbí se mi, že jsi takhle osobní. Přeji ti všechny ty úžasné lidi, kolem tebe, protože si je zasloužíš :)

    Gabux

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, přeju jí a všem ze Skotska jen to nejlepší.

      Vymazat
  6. Holky, jinak děkuju za zase krásné komentáře!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář. Snažím se je vracet na Vašich blozích.

Pravidelní čtenáři

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe